pred 2 minútami
...drápky, drápky, drápky...jsou moc osvobozující, otevírají takové těžké železné dvířka do strašně neutěšené, neuspořádané a zpustošené krajiny, nebo spíše zahrady, která má svůj vymezený prostor a tak víš, že když do ní vstoupíš, tak musíš zase najít cestu zpět..…
